"Nezbytným krokem k tomu, abyste od života získali věci, po kterých toužíte, je rozhodnout se, co vlastně chcete."
Spíše než o recenze se v případě knih jedná o čtenářsko-deníkové zápisy, psané někdy trochu svérázným způsobem...
Jestli chcete vědět více, přeštěte si Úvodník (aneb pár slov k recenzím)...
Román nás přivádí na italsko-rakouskou frontu (alespoň si to podle svých chatrných dějepisných znalostí myslím, kde se právě schyluje k dalším bojům.
Přeložili: Josef Škvorecký, Lubomír Dorůžka, vydal Knižní klub v Praze roku 1999.
Tato malá a útlá knížečka v sobě ukrývá asi 90 stránek slovníčkového formátu Gellnerových básní, vybraných ze sbírek Po nás ať přijde potopa, Radosti života a Nové verše, což se však čtenář dozví až v malé nenápadné poznámce na konci knihy.
Impresionistický román. Předem upozorňuji, že toto dílo se mi naprosto nelíbilo, čímž asi bude ovlivněná celá tato recenze...
Do poklidného hanzovního městečka Hameln přichází jednoho večera záhadný krysař, který se hned zamiluje do jisté Agnes...
Protože je Hlaváček prakticky dekadentní básník, u většiny jeho básní by se mi zde jen těžko popisoval jejich obsah. Proto se proti zvyku téměř zcela odtrhnu od obsahu a přejdu rovnou ke stručné a povrchní (jak je u mě u poezie již zvykem) charakteristice jeho básní.
Výbor uspořádal a upravil dr. Tomáš Vlček. Nakladatelství Československý spisovatel v Praze roku 1978.
Výbor z díla Charlese Baudelaira. Přeložil: Karel Čapek, Jaroslav Fořt, Jaroslav Goll, Vladimír Holan, František Hrubín, Svatopluk Kadlec, Vladimír Mikeš, Vítězslav Nezval, Jan Pelán, Ivan Slavík. Nakladatelství Československý spisovatel v Praze roku 1986.
Hra se odehrává v polovině 17. století. Přeložil Jaroslav Vrchlický, vydalo nakladatelství Orbis, Praha 1965.
Drama z jižní Moravy. Maryša je dcerou Lízala, který se domluví s mlynářem Vávrou, aby si Maryšu vzal...
V této naturalistické novele vystupuje jako hlavní postava malé dítě (víceméně neznámé), kterému na začátku umírá matka, což ale ještě příliš dobře nechápe. Otec si ale domů za krátký čas přivede ženu, s kterou se seznámil na pohřbu...
Ze tří legend jsem četl jen dvě. Inulta a Samko ptáka. Dovolím si nejdříve shrnout jejich obsah a pak je souhrnně zhodnotit. Knihu vydala Česká grafická unie roku 1935.
Z tohoto souboru jsem četl povídky Školáci (sbírka Potměchuť), Do Prahy na pouť (sbírka Výminkáři), Z vlasařských pamětí (sbírka Potměchuť), Matka a děti (sbírka Výminkáři). Státní nakladatelství dětské knihy v Praze 1956.
Poměrně rozsáhlý psychologický román. Vydalo Lidové nakladatelství v roce 1988. Přeložil Jaroslav Hulák.
Básně Jana Nerudy. Nakladatelství Československý spisovatel, Praha 1984. Výbor uspořádal Miloš Pohorský.
O Nerudovi se tvrdí, že byl průkopníkem fejetonu. Většina jeho fejetonů, co se mi dostala do ruky, je opravdu docela zajímavá jejich formou, a líbí se mi obzvláště proto, že mi připomínají tyto moje zápisky do čtenářského deníku... Nakladatelství Albatros 1985. Výbor uspořádala Zuzana Ceplová.
A je to tady... Já věděl, že to jednou musí přijít. Jenže jsem to (sepsání) odkládal tak dlouho, že mi teď už nikdo neuvěří, že jsem to opravdu četl. Ta paměť...
Z povídek Boženy Němcové jsem zatím četl Divou Báru, Domácí nemoc a Čertíka...
Název knihy nelže, děj se nejdříve otvírá u zámku, kam přijíždí titulovaní von Springfieldové se svým pejskem Jolim (který v příběhu sehraje velkou roli), kteří ale nejsou pravými šlechtici, pan Skočdopole titul koupil, aby měl chvilku klid od své nafoukané manželky...
Na Tyrolských elegiích se dobře dokazuje, že Havlíčkovi verše stojí opravdu za pozornost, protože zde bez újmy na ději úspěšně zveršoval i jména představitelů policie a dalších...
Tato satira zpracovává dobře známý námět, na jehož původ si zrovna nemohu vzpomenout, ale bude patrně od starých Řeků...
Obecně o satirách Karla Havlíčka Borovského...
.