Pavel Říčan; Drahomíra Pithartová: Krotíme obrazovku

Velice hezká knížka, která je určena zejména rodičům, ale myslím si, že by si ji měl přečíst každý. Je v ní spousta velmi zajímavých myšlenek. Popisuje úhlavního nepřítele lidstva - přemíru televize.

Na 62 stranách autor velmi stručně a poutavě popisuje hlavní problematiku. Předkládá velice zajímavé postřehy - třeba o tom, že dnes vlastně žijeme v jakémsi syntetickém světě - stále více času totiž trávíme ve virtuální realitě obrazovky.

Autor také poukazuje na to, že "královnu televizi" doprovází její poboční - Tržní princip. To je příčina toho, proč dnes vznikají televize, zaměřené na určité skupiny diváků (Cool, Prima Love...) - lépe se pak totiž na ně cílí reklama.

V kapitole věnované násilí na obrazovce autor zdůrazňuje, že násilí nejen vede k napodobování podobných činů, ale hlavně oslabuje soucit a svědomí. Pozoruhodná je i část o dětských kreslených seriálech - díváme-li se na ně pozorně, zjistíme, že jsou založeny jen na několika stále se opakujících se principech - "někdo někoho honí nebo bije, někdo někam padá, havarují auta, rozbíjí se spousta věcí".

Další kapitola je pak věnována pornografii - autor připomíná, že hlavním problémem pornografie je fakt, že "zhoršuje dětství". 

V kapitolce náhradní život varuje před přemírou televizní "zábavy", která ničí tradiční trávení času - výlety, pobyt v přírodě.

"Člověk před obrazovkou ztrácí část sebe sama v tisících příbězích, které se mu zdají zajímavější, šťastnější, správnější a nakonec i skutečnější než je ten jeho vlastní."

V části Co se s tím dá dělat, je velmi zajímavé tvrzení, které bych opět odcitoval:

"Častou chybou je sednou k televizoru a zapnout ho, když zrovna máme chuť se dívat. Zapnutý televizor působí jako magnet, i mizerný pořad nás něčím zaujme; třeba ho kritizujeme, ale televizor nevypneme."

"Jak často si řekneme - jen na chvilku to zapnu, dávají sice nějakou blbost, ale trochu se při tom uvolním, odpočinu si... - a už si vás televize přitáhne na dobré dvě hodiny..." 

Autor dále radí - učte děti vypínat! ("na tuhle slátaninu se dívat nebudeme")

Pro děti je také velmi důležité odměřovat čas strávený u televize, autor radí 5 hodin týdně. Učte je ji odříkat. Důležité je mít ale také na paměti, že děti se učí příkladem. Pokud sami budeme u televize od rána do večera, těžko budeme svým dětem vysvětlovat, že to dělat nemají.

Autor nabádá - hovoře s dětmi o tom, co viděly. Jasně vyjadřujte své postoje. Konfrontujte s realitou.

Velice pěkné je i tvrzení v kapitole Kulturní rodiny, spojte se:

Malá obec dokáže plout proti proudu, žít jinak než druzí, udržet kulturní úroveň, uplatňovat vyšší hodnoty."

Vydalo nakladatelství Portál, 1995, Praha. Kniha má 62 stran.